Když Todíček bojoval v nejakutnějším stádiu s virózou, která je dnes již na ústupu, do smíchu mi moc nebylo, vlastně si ani nepamatuju, kdy jsem ho naposled viděla tak zničeného. Nicméně i na tuto nepěknou epizodu budeme mít úsměvnou vzpomínku.Když paní doktorka rozhodla, že mu již nic jiného než antibiotika nepomůže, nadšeně jsem se vrhla na právě donesenou lahvičku a těšila se, jak se mu brzo uleví. On však mé nadšení pranic nesdílel. Suspenze, čerstvě naředěná z granulí, pochopitelně obsahuje nerozmělnitelnou krupičku a ta se zdála Tedíkovi natolik nestravitelná, že ji zdárně všechnu vyplival a běžel si stěžovat tatínkovi, že mu "maminka dala hořký léky" a ještě k tomu "s kuličkama"!
Po několika dávkách, občas zčásti vyplivaných, jsme spolu s hrdinným poživatelem přišli na způsob, jak celou proceduru zvládnout, ale obavu z "kuliček," alespoň prozatím, Tóďa nepřekonal. Při podání jakéhokoli léku se teď ptá: "A je bez kuliček?"
4 komentáře:
Těším se na fotky!!!!! jsem ráda, že ses přidala. vergelka
Vergi dík. Doufám že "důvěru ve mne kladenou nezklameme ;-)"
Jitko, také jsem ráda, že ses přidala a budu se těšit na fotečky:-)
Pendula
Pendulko, díky. Zatím se fotekčky moc nedaří, doma to není ono, není ta pravá inspirace a ještě není moc času hrát si nějak se svícením nebo tak :-/ Ale jsme teprv na začátku, časem to snad vypiluju ;-)
Okomentovat