Dnes na nás krásně svítilo sluníčko, ale zároveň to foukalo jak o život. Po obloze se honily mraky a neustále měnily svůj tvar. V poslední chvíli jsem zachytila dva z nich, v kterých má bujná fantazie vidí rozevlátý vítr s rozpřaženými křídly a nadutými tvářemi, jak fouká do malého mráčku. Jsem zvědavá, jestli mě v tom přesvědčení všichni nenecháte ;-)
3 komentáře:
Paráda, já ho tam taky vidím!!! Takovýho "větrovskýho" mně kdysi nakreslil do památníku děda. Vypadal takhle:-))
Fakt velice vydařená fotka. Opravdu to odpovídá popisu a člověk nemusí mít ani moc velkou fantazii, aby to viděl :-) Skvělá fotka. Já furt říkám, že štěstí přeje připraveným :-)
Ještě než jsem si přečetla, co píšeš, říkala jsem si, že to vypadá jak pán všech větrů :-) a ono je to tak! B.
Okomentovat