O víkendu chlapi vyrobili krmítko, o kterém už mluvíme od loňské zimy. Tatínek řezal, Todík šrouboval. V pondělí ho hned připevnili na okno, trošku do zákrytu, aby ptáčci neměli takový strach, protože hned u okna máme stůl, u kterého trávíme hodně času.
Že se to ale bude špatně fotit, jsem zjistila až dneska. Nicméně v tomto případě ustupuji, protože nakrmit ptáčátka je přeci mnohem důležitější. Ráno je provoz u krmítka zdaleka největší a tak jsem neodolala a zkusila to alespoň nějak zdokumentovat. A hned jsem byla mile překvapená, mezi sýkorkami se objevila nová tvář. Hanbím se, ale až na internetu jsem zjistila, že se jedá o Brhlíka lesního.
Žádné komentáře:
Okomentovat