"Udělám k obědu pórkovou polévku, jo?" říkám dnes dopoledne Hedulce.
"A jak vypadá pórek?" opáčí zvědavě. Poslední dobou má období, kdy se nimrá v naprosto každém jídle, včetně těch, které dříve nadšeně jedla, musí znát přesné složení a neskutečně bojujeme s nechutí ke každé přísadě.
Ukážu jí tedy v lednici pórek a dle předpokladu následuje: "To mi nebude chutnat." Netuší ovšem, že je to její oblíbená krémová polévka, kdy se uvařený pórek a brambory rozmixují, zjemní smetanou a k tomu všemu tam přijdou vítané opečené houstičky.
Při prostírání na oběd se nervozita malé nimralky stupňuje. "Doufám, že to nebude taková divná, jak nám dělají ve školce.." brblá.
Když naliji polévku a přinesu opečenou housku, otočí o stoosmdesát stupňů: "Jé, maminko, to je moje milovaná pórková!"
"No vidíš a Ty sis myslela, že Ti pórek nebude chutnat, viď?" pousměju se na ni.
"Hm" zamrká spokojeně za brejličkami a pustí se do jídla. Za chvíli je talíř vymetený a chce ještě přidat ;-)
1 komentář:
Tak něco podobného mám doma v mužském vydání.... Honzík taky poslední dobou zkoumá, co bude jíst.
A na polévky většinou taky už dopředu "nadává"...
Stačí ale přidat do jakékoliv krémové polévky opečené kostičky a hned je to "maminko vynikající polévka..." :-)
Okomentovat